Sedí na finančních úřadech odborníci?

Přesně v poledne zazvonil na mém pracovním stole telefon. Ozvala se zodpovědná pracovnice jistého finančního úřadu a suše mi oznámila, že jsem nezodpovědná, anébrž mám v daňovém přiznání jedné nejisté firmy chybu. Svým nelichotivým sdělením mne překvapila, neboť se počítám mezi pečlivky, navíc každé přiznání několikrát zkontroluji, než se ho definitivně zbavím.Vzala jsem do ruky kopii a zástupkyni státu jsem slušně požádala o bližší specifikaci nedostatku. Přísně konstatovala, že jsem špatně vypočítala odpočet z daňového základu, který se týká hmotného majetku pořízeného v loňském roce.
Nalistovala jsem si příslušnou kolonku. Pořizovací cena majetku byla celkem 65 100 Kč, jako odpočet ve výši deseti procent jsem tudíž uvedla 6 510 Kč. Dotázala jsem se jí, v čem vidí problém.
„Špatně jste spočítala těch deset procent,“ vybafla na mne nesmiřitelně.
Klidně jsem jí vysvětlila, že deset procent je desetina z celku, takže v přiznání chybu nemám. Přesto trvala na svém.
„Počítala jste to podle vzorečku?“ zeptala se.
Pravila jsem, že pro tak jednoduchý výpočet jsem nemusela žádný vzoreček použít, jelikož stačí posunout desetinnou čárku o jedno místo vlevo.
„Asi máte pravdu,“ pravila ta bystrá žena, která na sebe při představování prozradila, že je inženýrka, „ale mně počítač hlásí, že je to špatně!“
Optala jsem se, zda zadala správně pořizovací cenu. Tvrdila mi, že ano a znovu se ze mě snažila vyrazit, zda jsem použila vzoreček. Abych měla klid, prohlásila jsem, že zajisté a výpočet jsem jí odslabikovala podle něho. Vyšlo samozřejmě číslo uvedené v přiznání.
„Moment,“ špitla, „já si to projedu na kalkulačce.“
Moje nebohé dítě trpí dyskalkulií, ale deset procent vypočítá z hlavy a rychleji než paní inženýrka za pomoci výdobytků technické revoluce.
„Nejspíš to máte opravdu dobře,“ ozvala se po chvíli. „No, já s tím dojdu za paní vedoucí a kdyby to bylo špatně, tak vám ještě zavolám!“
Zatím se neozvala…