Rozhodla jsem se, že pojedu tramvají, což se ukázalo být vynikajícím nápadem, neboť jsem byla svědkem neopakovatelného dialogu asi tříletého kloučka a jeho mírně nervózního otce. Stáli ve druhém voze na zadní plošině a dívali se ven. V jednu chvíli se na kolejích za tramvají objevil servisní náklaďák Dopravních podniků.
„Jé, tati,“ ozval se synátor nadšeně, „za námi jedou hasiči!“
„To nejsou hasiči. Tohle auto opravuje koleje,“ pravil tatínek.
„Ne, ne, to jsou hasiči, protože maj červený auto,“ trval na svém chlapeček.
„To nejsou hasiči,“ nesouhlasil s důrazem na prostředním slově otec, „to je auto Dopravních podniků.“
Synek se nedal. „Ne, jsou to hasiči, protože mají maják,“ vybafl vítězoslavně.
Otec zbrunátněl a na celou tramvaj zařval na nezbedného potomka, aby byl zticha.
„Jestli na mě budeš křičet“, řekl klidně hošík, „tak já řeknu mamince, že jsi ráno čůral do umyvadla!“
Celý vagon zařval smíchy. Tramvaj vzápětí zastavila a rozzuřený tatínek, rudý jako rak, rval synka ven.
„Tati, ale tady přece nebydlíme! Proč vystupujeme?“, zaslechla jsem vzorné děťátko těsně před tím, než tramvaj zavřela dveře a dala se do pohybu.
(c) Yfča 7. 8. 2000
detska uprimnost a betelstnost je jednou z nejkrasnejsich veci — nekdy:))
bezelstnost
To by mě zajímalo, jestli to ty děti dělají úmyslně, podvědomě nebo je to opravdu ukázka jejich čistoty a neposqrněnosti…?
děti jsou zlatíčka…
Většinou to asi dělají neúmyslně, ale od tohohle klučiny to byl jasnej protiúder! :-)))
To mi připomnělo jeden vtip:Člověče, ta moje ženská je šílený prase. Já se ti jdu tuhle vymočit do dřezu a tam bylo tejden starý nádobí…
:o)))Chi, tady se mi líbí! Sem se budu chodit dívat častěji! :o)
krysko,to mne velmi těší. Děkuji. :o))
🙂To je roztomilé – pro ty, kterých se to osobně netýká. 🙂
pekny 🙂
…ale proc ne.Napisu to take.Jen se nadava a kritizuje a malo chvali…Chvalit je taky potreba.Jsou tu pekny clanky.Krysko jooo…taky sem mrknu casteji.At mas jen same hezke inspirace Yfco.
pointe,díky moc, doufám, že důvěru v sebe vloženou hned tak nezklamu… ;o))
Ta bezelstnost na detech je prave to nejhezci. take se mi stalo, kdyz byl syn asi 3lety. Jeli jsme tramvaji a on vzdy sedel na mem kline.Jednou mu rikam z legrace kdyz se vrtel: ne abys mi prdnul do klina, to by mamince smrdela sukne. On to po zase pouzil a rovnez v plne tramvaji hlasi: mami, ja se uprdnu. Tise rikam,at je zticha. On to zopakoval a ja zase tise, at se zticha. Pote se mu to dost potichu podarilo, ale pekne nahlas na celou tramvaj hlasi: Mami, ja jsem se uprd! Cela tramvaj se lamala smichy.